Velikonoční

Moje prádlo > Soutěžní články

Bohužel stal a ne jeden. Při vzpomínce na oba jsem ještě teď červená až za ušima. Bylo mi sladkých šestnáct. Tajně jsem byla zamilovaná do jednoho kluka a doufala, že přijde na velikonoční pondělí mě vyšlahat. A on přišel. Když jsem viděla z okna, že přichází, rychle jsem se šla ještě před zrcadlo upravit a běžela ke dveřím. Otevřela jsem, usmála se na mého vysněného prince a otočila se k němu zády. Čekala jsem a čekala, ale stále žádný výprask. Otočila jsem se na něj a on byl rudý až za ušima a nevěděl, jestli mě muže začít šlahat. Bylo to proto, že jsem si silonové punčocháče natáhla vzadu na sukni. Sukně se ale zastrčila z vrchu a na mého prince čekalo mé pozadí v kalhotkách v celé parádě. Nakonec z výprasku pomlázkou nic nebylo. Vysněného jsem pozvala rozpačitě dovnitř do domu a šla se upravit. Společně jsme se potom všemu zasmáli. Z chození nic nebylo, ale dodnes jsem dobří kamarádi a na naši velikonoční historku rádi vzpomínáme. Ve druhém mně byly osudné plavky. Byl teplný červenec a já byla v sedmém měsíci těhotenství. Nic jsem si nepřála tolik, jak zchladit své velké tělo v bazénu. Mělo to jen jeden háček, koupit si plavky. Dvoudílné mi nepřipadali v těhotenství ani trošku decentní. A tak začalo mé pátrání po internetu. Netrvalo dlouho a vysněné plavečky jsem našla. Byly červené s bílým lemováním. Nemohla jsme se ani dočkat, kdy plavky dojdou a já konečně smočím své tělo v bazénu. Konečně nastal den D. Rychle jsem rozbalila balíček a pádila na koupaliště. V kabince se převlíkla do mých „hrochovek“ (tak jsem plavkám říkala , protože jsem v těhotenství vypadala jak hroch) a šla k bazénu. Skvěle jsem si zaplava, až tak, že mi vyhládlo a rozhodla jsem se, že navštívím místní bufet. Už po cestě k bufetu na mě lidi zírali (hlavně muži), ale připisovala jsem to mému zvětšenému bříšku. Až ke konci mého výletu jsem potkala kamarádku a ta na mě taky koukala nejdřív s úžasem, poté mi rychle podávala osušku. Komplet celé plavky byly neuvěřitelně prusvitné. Takže i kdybych šla na koupaliště nahá, tak by to bylo to samé, jak mít na sobě mé „hrochovky“. Už jsou to tři roky a na tom koupališti jsem doteď raději nebyla.

Chci hlasovat

Zpět na detail kola